Praha, den první
S maminkou a K. jsme vyrazili do Prahy. Musím jít na zápis, přestěhovat si věci do nového bytu, a tak spojíme povinnosti s menším výletem po Praze.
Holky působí moc fajn, a byt je stejně úžasný jako na fotkách :).
Žádné plány předem jsme neměli, nakonec volba padla na Vyšehrad.
Nejdřív jsme prošli hřbitov. Samozřejmě jsme hledali hlavně místa odpočinku významných osobností, ale při focení jsem se zaměřila spíš na sochy (a pavučiny). Neupravené hroby pro mě mají daleko větší kouzlo než ty, na kterých jsou nakladeny tuny věnců.
Když jsme se dostatečně unavili, vydali jsme se o něco dál (nejsem si jistá, jestli se jednotlivá místa nějak jmenují, ale je tam všude moc krásně). Nakonec jsme se vydrápali na vyhlídku.
Popravdě, největší radost mi udělala jedna krásná holka, která stála opodál se svým pejskem. Nemohla jsem se na tu scénu vynadívat – líbil se mi její styl i to, že se svým psem dokonale ladila (černobíle puntíkatý, s červeným obojkem; vypadal jak z večerníčku). Jenomže jako tradičně jsem se neodvážila zeptat se jí, jestli si je můžu vyfotit. Tak jsem to udělala potají (alespoň ta fotka není pózovaná). Nic moc se vymýšlet nedalo, bála jsem se, že odejdou, tak jsem rychle blikla dva snímky. Ač by v nich profesionálové jistě našli miliardu chyb, líbí se mi jejich melancholie (zajímalo by mě, na co myslela).
A pár obligátních fotek z vyhlídky. Zrovna zapadalo slunce, takže jsou klasicky kýčovité :).
A mně se stejně nejvíc líbí fotky ze hřbitova!
Děkuji za reklamu na blog a ten Amígův blog musim taky zkouknout, vypadá zajímavě. A díky za komentáře 
P.S.: Proč sis vlastně zvolila zelenou a modrou barvu na pozadí?
Jo a těším se, až budeš mít v nadpisu třeba “Praha, den třístý čtvrtý” (no jo, určitě jsem v tom čísle udělala nějakou chybu - má to být dohromady?)